Každý rodiÄ ne Zemi, pokud není nÄ›jak úchylný má své dítÄ› rád a také se mu náležitÄ› vÄ›nuje. Nebo tomu tak alespoň bylo. Matka si dítÄ› hlídala a otec je živil. DneÅ¡ní matky jsou drobátko jiné. Chápu, je to dáno dobou. Potíž je v tom, že není péÄe o dítÄ› jako péÄe o dítÄ›. Dnes to funguje tak, že matka hledí do mobilu a dítÄ› si dÄ›lá co chce. JistÄ›, chce si hrát, tak aÅ¥ si hraje. Ale k tomu je dobré si hrát s ním. Nemyslím, aby matka na píseÄku plácala báboviÄky, i když, proÄ ne. Když to mohu dÄ›lat já, jako dÄ›dek nad hrobem, nevím proÄ by nemohly ty mladé ženy udÄ›lat totéž. Jenže, pÅ™i tom se nedají psát zprávy kamarádkám, nebo dÄ›lat cokoli jiného. A to je pro mladé matky nepÅ™ekonatelná potíž.

Netuším jak to v dneÅ¡ní dobÄ›, zda se jeÅ¡tÄ› vůbec vyrábÄ›jí klasické spoleÄenské hry, které jsme jako dÄ›ti hrávali i my. Moje dÄ›ti je jeÅ¡tÄ› znají, ale ta další generace už asi ne. Nyní je vÅ¡echno pÅ™es poÄítaÄ a dítÄ› zavile kouká na monitor. Hraje si, to je pravda, ale nevnímá okolí a stává se agresívní. Ne, netvrdím že je to právÄ› vlivem tÄ›ch her. Spíše tím , že jej nÄ›kdo ruší a chce jej o tu zábavu pÅ™ipravit. Nu což, nedá se nic dÄ›lat. V dneÅ¡ním svÄ›tÄ› nemůžete svou ratolest potrestat, protože se to prostÄ› nenosí a nesmí.

Je velká Å¡koda takových tÄ›ch krásných veÄerů, kdy si ke hÅ™e sedne celá rodina. Hraje se tÅ™eba „ČlovÄ›Äe nezlob se“, nebo cokoli jiného. PÅ™ed dávnými vÄ›ky bylo takových her na trhu skuteÄnÄ› dost, takže se prostÄ› koupily a pak se dÄ›dily z generace na generaci. VÅ¡ichni se pobavili a jeÅ¡tÄ› tím utužili vztahy v rodinÄ›. DÄ›ti si hrají rády a je hodnÄ› pravdÄ›podobné, že by to v normální rodinÄ› uvítaly. V té „moderní“ by asi byly spíše naÅ¡tvané, že je nÄ›kdo ruší od střílení do nepřátel nebo zombíků. Doufám jen, že je takových případů skuteÄnÄ› málo, a že se mýlím v tom, když zatracuji dneÅ¡ní svÄ›t rodinné výchovy.