Jednou z věcí, kterých se žáci autoškoly poněkud bojí, je teoretický test. U praktických jízd si je většina jistá, že jimi projde, u teoretického nikoliv. Především proto, že výměra hodin v autoškole není nijak velká, a zatímco jízdy mnohdy trénují doma, často ještě před nástupem do autoškoly, u zkušebních otázek je to něco jiného.

Mnoho z nich si tedy dělá zkušební testy do autoškoly, tedy zkouší si to takzvaně nanečisto. Samozřejmě je známo, kolik bodů musí student dostat, aby prošel. Stačí tedy, aby si to vyzkoušel, a zjistí, zda jsou jeho znalosti dostatečné. To se zdá jako jednoduchá záležitost, avšak zjistíme, že v závislosti na typu učení to až taková sláva není. Problém je samozřejmě v tom, že otázky se každý rok mění. Samozřejmě ne jejich celkový obsah, ale například se přehází odpovědi a u křižovatky se změní barvy aut.

Samozřejmě se nezdá, že by právě toto byl nějaký problém. Je však potřeba si uvědomit, že většina ze studentů autoškoly se učí přímo zkušební otázky, tedy to, která odpověď je u které z nich správná, přičemž obvykle nepřemýšlí nad tím, proč tomu tak je. Pokud se tedy znění najednou změní, stejně jako odpovědi, jsou bezradní. Jakou to má souvislost se zkušebními testy? Poměrně jednoduchou: tyto obvykle používají otázky z minulého roku. Je to právě proto, aby studenty donutili se nad odpověďmi skutečně zamyslet, a neodklikávat pouze to naučené. To však jde proti tomu, jak se většina z nich učí.

Proto se ukazuje, že nejsou až tak výhodné, jak se na první pohled jeví. Přesto však mohou být dobrou pomůckou, zejména pro ty, kteří chtějí probíranému učivu skutečně porozumět, a nejen se nazpaměť učit, co k sobě patří. Je totiž pravdou, že nám bude k ničemu, když budeme vědět, že odpověď na otázku číslo 5 https://zpravy.idnes.cz/otazka-pro-prezidenta-06p-/domaci.aspx%3Fklic%3D16050 byla C. To nám ve skutečném provozu rozhodně nijak nepomůže.